Zde může být text o autorovi
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 
 
 

Úvod o hvězdách

Vytvořeno 13.03.2011 20:52:15 | Poslední změna 13.03.2011 21:38:24
Neuvěřitelně inspirující pohled na noční oblohu. Hvězdy, kterými je poseta jsou pro nás velkou inspirací a provází nás spoustou nevšedních chvil. Teď se ale na ně zaměřme z méně poetického hlediska.

Celá obloha je rozdělena do 88 oblastí (souhvězdí). Staří Řekové ve své době znali pouze 48+12 souhvězdí "zvířetníku. Jednou z nejdůležitějších vlastností je jasnost hvězd. Jasnost je měřena v magnitudách (mag); tento měřící systím zavedl Hipparchus a rozdělil jej do šesti základních tříd. V současnosti se tato jasnost hvězd měří fotometry, které magnitudu změří s přesností na setinu magnitudy. Nejjasnější hvězdou je Sirius s magnitudou 1,44 mag.

Podle jasnosti hvězd je určeno názvosloví. Většina nejjasnějších hvězd má své jméno, které vychází nejčastěji z arabštiny, řečtiny či latiny. Dalším tipem názvosloví jsou tzv. Bayerova písmena, podle Johanna Bayera. Značení tímto tipem se rozumí označování hvězd řeckými písmeny. Dalším tipem jsou Flamsteedova čísla, podle Johna Flamsteeda. Toto označení je číselné označení hvězd, pod kterými jsou zaneseny do katalogu.

Rozdělení hvězd může být například podle jejich velikosti.

  • obři a veleobří - průměr 100x vetší než Slunce
  • červení trpaslíci - asi desetina průměru Slunce
  • bílí trpaslíci - jejich velikost je přibližná velikosti Země

Dále můžeme hvězdy dělit podle barvy. Zde záleží na teplotě jejího povrchu- Ty nejchladnější hvězdy jsou nejčervenější a naopak ty nejžhavější mají nejmodřejší barvu.

Vzdálenost hvězd měříme ve světelných letech či paprsích. Jen pro doplnění rychlost světla 300 000 km/s, 1 světelný rok 9,5 bilionu km.

Teď ještě nějaké pojmy pro lepší orientaci v pozdější době.

Cefeidy - označení pro pulzující prooměnné hvězdy. Nejčastěji žlutí obři a veleobři, pulzují pravidelně a jsou velmi vzácní.

Zákrytové dvojhvězdy - označení pro hvězdy, které se při pohledu ze Země navzájem překrývají.

Nova - těsná dvojhvězda, jedna z hvězd je bílý trpaslík. Plyn z druhé hvězdy se "přelívá" na trpaslíka a dojde k výbuchu. Nova se tisíci násobně rozzáří, avšak tento výbuch ji nezničí. Jsou zaznamenány případy, kdy novy vybuchují opakovaně.

Supernovy - označují se jako "nebeské katastrofy". Jde o jev, kdy hvězda končí svůj život. Hvězda vybuchne a rozzáří se silou miliardy hvězd. V místě výbuchu se tvoří mlhoviny ze zbylých kousků hvězdy.

Dvojhvězdy a vícehvězdy - dvě a více hvězd, které jsou k sobě poutány díky vzájemné síle gravitace.

Hvězdokupy - označení hvězd shluklých do skupin. Ty se dále rozdělují na otevřené hvězdokupy a kulové hvězdokupy. Otevřené hvězdokupy tvoří převážně mladé hvězdy, nejsou na sobě příliš nahlučené a leží ve spirálních ramenech naší galaxie. Naproti tomu kulové hvězdokupy tvoří nejstarší hvězdyv hustých kulovitých uskupeních. Jsou umístěny v "halo", které obklopuje našo galaxii.

Mlhoviny - jsou mračna plynů a prachu. Některé jsou temné a jiné naopak zářící.

Mléčná dráha - mnoho souhvězdí splývajícíh do slabého světelného pásu, jenž přetíná oblohu.

Souřadnice hvězd:

  • Rektascenze (R.A.) - začíná v místě, kde SLunce každý rok překračuje nebeský rovník (jarní bod); měří se v hodinách 0 - 24 h.
  • deklinace (dec) - měří se ve stupních od severu k jihu od nebeského rovníku.

Tolik na úvod do problematiky hvězd a v dalším připravovaném článku se budu zabývat tajemstvím Slunce.